Game of Thrones - Rozdíly mezi knihou a seriálem

26. dubna 2014 v 22:12 | Dylan Radioactive |  Seriály
Vsadím boty na to, že jste určitě již všichni slyšeli o televizním fenoménu, který vysílá stanice HBO a který nese název Game of Thrones. Česky přeloženo jako Hra o trůny. Drsný, chladný příběh ze středověkého Západozemí, kde teplá a radostná léta trvají několik let a temné a kruté zimy se mohou protáhnout na celý lidský život. Příběh plný dvořanských intrik, válek a zrady. Příběh ze světa, kde se hraje hra s pravidly ostrými jako břitva. Příběh, kde lordi hrají hru o trůny, ve které buď vyhrajou nebo zemřou. Myslím si, že o seriálu jste určitě slyšeli všichni, ale možná že ne všichni vědí o tom, že seriál vychází ze sedmidílného knižního cyklu, který se jmenuje A Song of Ice and Fire, tedy Píseň ledu a ohně, který napsal americký spisovatel George R. R. Martin a skládá se z již zatím pěti vydaných dílů, přičemž dva ještě čekají na vydání. Konkrétně se jedná o knihy Hra o trůny/ Game of Thrones, ( podle které je pojmenován i seriál ), Střet králů/ A Clash of Kings, Bouře mečů/ A Storm of Swords, Hostina pro vrány/ A Feast for Crows a Tanec s draky/ A Dance with Dragons. Další díl v pořadí má být pojmenován The Winds of Winter, což by se dalo volně přeložit jako Vichry zimy a sedmý a poslední díl, který má uzavřít celou ságu a při kterém bude dopěta píseň ledu a ohně bude, s nejvyšší pravděpoboností, pojmenován A Dream of Spring neboli Sen o jaru.
 

Zdravíme vás pozemšťané. Přicházíme v míru.

6. dubna 2014 v 10:44 | Peter Cross |  Filozofování
Vskutku diskutabilní téma, nad kterým můžeme polemizovat hodiny a hodiny a nikdy se stejně nedopracujeme k jednoznačnému závěru. Ať už kvůli osobním přesvědčením nebo podloženým vědeckým faktům či víře. Dopracovat se k závěru je nereálné už z toho důvodu, že lidstvo pomalu ani nezná sluneční soustavu, natož abych mohlo znát daleký vesmír a proto my přijde naprosto sobecké a egocentrické, aby jsme prohlašovali, že jsme jediná vyspělá rasa a civilizace v celém širém vesmíru. Zkuste se nad tím zamyslet, až někdy budete ležet v trávě a sledovat všechny ty tisíce jasných hvězd na noční obloze a klást si otázku ,,Je tam venku ještě někdo?". V tu chvíli se můžou k noční oblozené prozářené hvězdami stáčet i oči zástupce mimozemské rasy a ptát se na tu samou otázku. Dneska bych tedy rád rozebral hlavně vztah věda x náboženství a mé teorie proč ve vesmíru nemůžeme být sami.

Co bych dělal s hromadou peněz?

31. března 2014 v 21:00 | Peter Cross |  Filozofování
Dobrá. Ať zvedne ruku ten, kdo někdy snil o tom, jaké by to bylo mít obrovské množství peněz, nestresovat se kvůli jejich nedostatku a moci si koupit vše, co by se vašemu oku zlíbilo. Já se rozhodně hlásím každým údem, kterým můžu. Už spousty nocí jsem přemýšlel nad tím, jak by bylo skvělé kdyby mi najednou do klína začaly padat miliony a já bych si mohl pořídit vše, po čem jsou vždy toužil. A ne jenom já. Co všechno bych mohl koupit mé rodině. Pomocí peněz bych pomohl mamce splnit její sen otevřít si obchod s potravinami. Její nemocný přítel by už nemusel pracovat a mohl by doma odpočívat. Děda s babičkou by mohli jet na cestu kolem světa a druhá babička by už nemusela chodit do práce, i přes to, že je v důchodu. Mohl bych si založit nadaci, charitu. Prostě si splnit nějaké ty své sny. Na tohle někdo můžete začít namítat, že peníze přeci nejsou všechno, že na světě jsou důležitější věci než peníze a že se za ně nedá pořídit vše. A to je věc, kterou bych dneska rád probral v tomto kratším článku.
 


To že člověk jí maso neznamená, že chce vidět zvíře.

15. března 2014 v 12:22 | Peter Cross |  Veganství
Nedávno dávali na Nově Cinemě sci-fi film Ostrov. Většinou se na televizi nedívám ale tentokrát jsem udělal výjimku, jelikož mě už z věčného civění do monitoru bolely oči a potřeboval jsem si od toho internetu taky trochu odpočinout a jelikož už bylo po něco po půl deváté a knížka by mě v tu chvíli asi uspala, tak jsem se rozhodl, že si pustím telku, ve které zrovna dávali film Ostrov. Jestli jste jej ještě neviděli, tak rozhodně doporučuju. Není to jen tak bezduchý film. Je to film s myšlenkou a předkládá nám otázku co dělá člověka člověkem. Taktéž v tomto filmu zazněla velmi zajímavá hláška, kterou jsem upravenou použil jako název článku: ,,To že člověk jí maso neznamená, že chce vidět krávu." Takhle zněla originální věta, aspoň teda v českém dabingu. Ten film jsem viděl už asi pětkrát, ale od té doby co jsem se rozhodl, že se začnu stravovat vegansky to bylo poprvé a já jsem na tuhle hlášku měl úplně jiný úhel pohledu a vnímal jsem ji naprosto jinak. Samozřejmě, že ta hláška souvisela i s dějem filmu, který se točí kolem klonování a ukazoval nám, jak by asi tak mohl vypadat ,,příjemný a hezký velkochov". Ale celý ten film jenom ukazuje, že ať se k lidem/ klonům/ zvířatům chováme za jejich života jakkoliv, jejich následná smrt je nehumánní. Stejně jako následné využívání jejich mrtvol k našemu dobru. A proto by jsem dneska chtěl sepsat článek o veganství obecně. Jestli jste masožravci, kteří tyhle ,,veganský kecy" nemají rádi, tak proboha hlavně nečtěte dál, i když takovým lidem bych tenhle článek doporučoval nejvíce. Jestli se aspoň trochu o tuhle stravu a celkově životní filozofii zajímáte a uvažujete nad změnou životního stylu, který vyžaduje co nejméně zvířecího utrpení, tak směle čtěte dál. Veganům a vegetariánům ale asi nic nového nepřinese. Možná jenom oprášení důvodů, proč se pro takovou změnu rozhodli. A opakování je matkou moudrosti.

Homosexuálové, homosexuálky a homosexuálčata.

9. března 2014 v 17:23 | Peter Cross |  Filozofování
Hned na začátek vás radši předem upozorňuji, že předtím než se pustíte do čtení tohoto článku, tak by jste neměli čekat, že se tu chystám bouřlivě obhajovat práva homosexuálů. Nebudu tu mávat barevnýma vlaječkama a tvrdit, že je to vše naprosto přirozené a že to tak matka příroda chtěla a proto tomu tak je. To skutečně ne. Možná mě tedy označíte za homofoba. Jen hurá do toho. Sám moc dobře vím, že homofob nejsem a tohle slovo se navíc dnes používá v tak špatném spojení, že většina lidí ani pořádně neví co říkaj nebo píšou. Sice podporuju LGBT komunitu se vším všudy ale není od věci zamyslet se nad tím, nad čím většina lidí asi moc nepřemýšlí a jen tak nad tím mávne rukou. Takže jestli čekáte článek, kde se obuju do homofobů a odpůrců homosexuality, tak jste na omylu. Dneska bych totiž rád rozpitval homosexualitu a její odvětví. Rád bych se zaměřil na to co ta homosexualita vůbec je, jestli je přirozená, homofobii a opěvované Gay prides.

Co že to vlastně ta homosexualita vůbec je? Téměř všichni odpoví, že se jedna o jednu ze sexuálních orientací, při které člověka přitahují lidé stejného pohlaví. Proti tomu nic nenamítám, ale když se podíváme trochu víc do hloubky a pokusíme se nad tím zamyslet, tak co je vlastně ta homosexualita? Je to nemoc? Duševní porucha? Vrozená vada? Nejvíce se asi přikláním k poslední možnosti, protože první dvě jsou v jisté míře léčitelné. Nemoc můžeme vyléčit léky a přes duševní poruchu, jako třeba anorexii nebo alkoholismus se může člověk dostat. Spousta duševních poruch je ale také neléčitelných a homosexualita by sem také mohla zapadat. Ale nevím, nejsem psychiatr. Spousta z nás určitě ale ví o tom, že v minulosti se lidé pokoušeli homosexualitu léčit, ale nikdy se jim to nepodařilo. Maximálně co dokázaly bylo homosexualitu potlačit ale ne vymýtit. Je to věc, se kterou se člověk rodí. Je to jako by jste se pokusily vychovat dítě bez emocí. Pokud už se bez těch emocí nenarodí, tak je prostě odstranit nedokáže. Možná je hluboce potlačíte, ale nikdy je nevymítíte a někde tam hluboko stále přebývají. Stejně jako homosexualitu. Proto se dle mého jedná už o vrozenou vadu.

Další články